Re: Potíže s kamarádkou

No, taky mám jednu takovou kamarádku... je ze zcela rozvrácené rodiny, takže má taky sklony k manipulacím a podobně. beru to tak, že kdybych ji odkopla, tak se jen upevní ve svém pocitu, že za nic nestojí a nikdo o ni nestojí. někdy je setkání s ní v pohodě, někdy se cítím vycuclá. ale beru to tak, že já jsem v tomhle vztahu ta trošku "zralejší" a s větším citovým zázemím, tak musím já nastavovat hranice.
podle mě děláte s manželem dobře, že jí pomáháte. prostě se jen musíte naučit jí dát jasně najevo, co může a co ne - například trvat na tom, že přijímáte návštěvy jen předem ohlášené(radši polopatě, jak dlouho ohlášené, třeba den předem). v klidu, bez výčitek svědomí, zdůraznit, že to nemá nic společného s tím, jestli ji máte nebo nemáte rádi, jen prostě u vás doma to takhle chodí se všema návštěvama a hotovo. Já například na ohlašování předem dost lpím, protože vzhledem k věkově podmíněné devastabilnosti mých dětí bych se fakt hodně styděla uvést návštěvu do bytu, který neprošel intenzivní úklidovou půlhodinkou, a z návštěvy bych měla houby.
Ber ji v tomhle jako malé dítě, to taky zkouší, co si může dovolit, a je na tobě, abys jí ukázala hranice. Ale nepouštěla bych ji úplně k vodě.