Re: Rozvod v klidu

Dominiku,

ještě stále to máš v sobě asi bolestivý .

U nás je to tak - nejdřív se otec snažil dostat dítě do péče a tvrdil, že mu zakazuji styk. Právě naopak to bylo. Otce jsem vyzývala, reagovala však jen nevlastní sestra a jeho exmanželka, které malou navštěvovaly.

Pak jsme prošly všemi testy znalců na návrh otce.

Pak si ji začal brát, ale z 90% ji vracel nemocnou.

Oblečení jsem mu dávala, tak aby se nemusela malá balit - tzn., že jsem mu to věnovala.

Pak přišlo období, kdy jí začal na popud jedné ze svých přítelkyň oblečení kupovat.

Teď má dvoje věci - doma u mne i doma ve starém bytě, jak tomu říká.

Termíny návštěv si vyměňujeme podle potřeby. Nemám problém cokoli přehazovat a on taky ne, pokud je to v zájmu naší dcery - např. vím, že jí nedopřeju pobyt mimo Prahu na prázdniny, tak si to vyměníme, aby byla dýl na mimopražském vzduchu.

S takovým stavem věci jsem spokojená a mám radost, že po pár letech jsme to ustáli.

Ono to přebolí, urovná se, neboj. Hlavní je nevysílat negativní myšlenky.