Sylvo,

Teď jsem si přečetla větší část diskuze, musím říct, že vůbec se v té situaci neorientuju, ale myslím se, že tvé rozhodnutí nezasahovat je fakt správné. Ne kvůli dítěti nebo pravému otci, který by třeba chtěl své dítě také poznat, nebo kvůli matce, která se třeba tou situací trápí daleko víc, než si myslíš a kdoví, jaké důvody ji k takovému uspořádání života vedly, ale spíš kvůli tomu, že takové věci se často obrátí úplně naruby a to i u těch nejbližších. Mnohokrát jsem se setkala s tím, že dobře míněná rada, pomoc, poznámka, zásah, cokoliv, měla naprosto nepředvídatelné následky pro široké okolí. Takže za mě bych zůstala u tradiční podpory a maximálně bych sdělila, že se MI ZDÁ, že dotyčný není spokojený, že mu ráda kdykoliv pomůžu.