Re: Musím po odchodu partnera přijít i o společné kamarády?

"Protože jedna z věcí, kterou jsem na něm vždy vysoce cenila, byl jeho vztah a odpovědnost vůči rodině."
To se mi přesně stalo s dlouholetým a opravdu kvalitním kámošem.
Pro mě tím ale přestal být "kvalitním kámošem". (Pochopte, něco jiného je odchod z rodiny, kde partner odmítá komunikovat a vztah řešit - a něco jiného je prostě jen "druhá míza", aniž ten opuštěný dostal šanci nějak o vztah ještě zabojovat. Třeba.)

Zajímavé pro mě ale je, že i z reakcí na moje téma vyplývá spíš opak - špatná jsem já, když "neodpouštím" takovéhle věci, naopak ti, kdož nad takovou drobností mávnou rukou, tak jsou "správňáci".
Já myslím, že když obecně tolerujeme to, že se lidé chovají nezodpovědně a děláme, jako že nám to nevadí, nedáváme jim dobrou zpětnou vazbu. Jistým způsobem se tak i my podílíme na morálním úpadku naší tolik kritizované "společnosti", kterou ale zase tvoříme jen my sami.