Re: Musím po odchodu partnera přijít i o společné kamarády?

tedy koukám, že jsme měli s mým ex velké štěstí na přátele! Musím říct, že jsme ani jeden nepřišli o nikoho z našich společných přátel, dál se pravidelně jednou týdně scházíme(všichni včetně mě a mého exmanžela)v tělocvičně a pak v hospůdce "na jedno". Pomáhají nám oběma(a my jim)dle potřeby, stejně, jako dřív.Ale asi je to i o schopnosti zachovat komunikaci mezi těmi dvěma "rozešlými", nevím. Ten "nemorální" jsem byla v našem vztahu já, odešla jsem k jiné ženě,ublížila jsem mu a cítím za to zodpovědnost. Jenže vnímat svého muže jako bratra(tak to mám já už hodně let)a přitom žít svůj faktický život na zapřenou šlo prostě jen omezeně dlouhou dobu. Paradoxně jsem přišla o několik "přátel",kteří byli jen moji. Zkrátka nerozdýchali moji "změnu orientace" a přestali komunikovat. Je mi to líto, ale mám pocit, že to je tak asi vše, co s tím můžu dělat. Hodně mi to otevřelo oči a překvapila mě podstatně větší část přátel a známých(i kolegů v práci) pozitivně, než negativně.