Dobrý táta, špatný manžel

Chtěla bych znát osudy a řešení žen, které se ocitly v podobné situaci jako já. Máme dvě malé děti, dcera 5 měsíců a syn 4 roky, jsme zdraví, finančně zajištění, manžel má práci která ho moc baví a není nijak náročná, nemáme větších problémů v živote. ALE: Naše manželství se v řiť obrací a já nevím jak dál. Manžel mě psychicky týrá, ač to asi nedělá úmyslně, je to k nevydržení. Hádky na denním pořádku a kvůli takovým kravinám, že to svět neviděl. Neustále mě buzeruje, že jsem něco udělala špatně či mu špatně odpověděla, či něco špatně formulovala, nedostatečně ho poprosila, nezhasla, nevypla TV atd. Za všechny jeho pochybení můžu já, např. když mu spadl mobil do kanálu, tak jsem za to mohla já, protože jsem mu volala v nevhodnou dobu. Když mu všechno připomenu, tak jsem ta co pořád kybicuje, když to nedělám, tak můžu za všechno, protože jsem mu to nepřipomněla. Jakmile začne, snažím se co to jde být zticha, nereagovat, držet nervy na uzde, jenže on ten pidiproblém dokáže omílat hodiny, pořád dokola, až vybouchnu, protože už mám nervy nadranc. Podotykam, že takový nebyl, je to horší po 40tce. Děti moc chtěl, stará se o ně, pomáhá, ale když je večer frmol, tak je z toho na prášky, jako by něvěděl, ze to tak s dvěma dětma chodí všude. Jsem na tom zhruba tak, ze se mi při zmínce o sexu ježí chlupy, nijak se nemazlíme ani nedotýkáme, jeho to nenapadne, já jsem ráda. Moje povaha se hodně změnila, z veselé a společenské na smutnou, mlčenlivou a nerudnou, takže mi též vyčítá, že se vlastně chovám stejně jako on. Když bych se rozvedla, nebyla bych na tom finančně špatně, pomoc u svojí rodiny bych měla, zbavila bych se člověka, kterého už nemiluju a denodenního stresu. Jediná věc, která mě u něho drží je to, že syn ho má rád a už je ve věku, kdy by odchod otce těžce nesl. Navíc mě děsí další vývoj, kdy bych mu musela půjčovat děti a je mi docela jasné, že by si jako další partnerku zvolil nějakou dvacítku, která by je nemusela mít ráda. Tohle si fakt nedovedu představit. Má někdo radu jak tohle ustát? Podotýkám, že děti jsou pro mě priorita, už nehledám nějaký vztah či lásku, ale i ony budou celý život vnímat špatný vzor vztahu mezi rodiči.