Re: Dítě a macecha

Já jsem macecha (fuj, to je ale tak ošklivý slovo, nesnáším ho). Naštěstí obě mé nevlastní děti mi tak neříkají, říkají "naše druhá mamka".

Je tedy pravda, že jsem je vyvdala ve věku 13 a 15 let. O to možná hůř. Snadné to nebylo. Nikdy jsem je ale neuhodila, ačkoli vlastní dítko občas plácnu (ale už se lepším!!!!).

Jakmile došlo na nějaký konflikt zásadnějšího charakteru, tak to vždy řešil manžel. Dcera mi brala ze skříně oblečení, půjčovala si moje šperky apod., bez optání. To jsem si s ní vyřešila sama. Byla to pěkná dračice, holka do větru, co nechtěla respektovat téměř nikoho, pouze svého tátu. Problémy ve škole kvůli chování (třídní šašek, drzá na učitele, už od základky).

Dneska má dcera vlastní dítě, já byla první, komu to řekla. Mě řekl jako prvnímu, že přišla o panenství. Mě volá, když potřebuje poradit s krmením, kojením apod. To nepíšu proto, že se chci chlubit, ale že je to možná? důkaz toho, že jsem to zvládla a že je to tak snad správný přístup? Nevím.

Samozřejmě nemůžu vědět jak by to probíhalo s malými dětmi. Jo a taky je důležitý k tomu doplnit, že já jsem jejich mamku nenahrazovala přímo. Manžel byl rozvedený už několik let předtím a mezitím prošel ještě jedním manželstvím. Takže to asi taky hrálo svou roli. S mamkou dětí vycházíme naprosto normálně, ale taky je to asi tím ovlivněné. Nikdy jsem od ní ale neslyšela nic, že bych něco měla nebo neměla dělat jejím dětem.

Přeju hodně štěstí a lásky všem. Je to velmi těžké.