Re: Dítě a macecha

Lendulinko, jak jsem psala, nevlastní dítě jsem plácla v ohrožení (opravdu hrozilo, že jí ten pes něco udělá, ubližovala mu už hodně a tatínek v tu dobu nablízku nebyl), když domluva nepomohla, použila jsem "drsnější" prostředek. Jinak děti nebiju, ale pokud mám dítě pohlídat (a k nám jezdí děti i když je manžel - bio otec - v práci), musí mě ty děti poslechnout a musím s nimi nějak komunikovat a mít nastavená pravidla. Já jim vařim, peru, hraju si s nimi, jezdím s nimi na výlety a na oplátku očekávám, že mě v rámci možností poslechnou, občas pomohou. Samozřejmě se snažím respektovat odlišné věci ve výchově jejich matky, drobnosti opravdu neřeším. Ale máme-li fungovat v harmonii, prostě poslouchat musí a to i za cenu plácnutí v případě ohrožení. Naše "nevlastní" děti s tím problém nemají. Mají stanovené hranice a jezdí k nám rádi a to i když ví, že budou pouze se mnou. Proč by macecha (otčím) vychovávat nesměla? O co je horší než otec, který tráví s dětmi stejně času jako macecha?