Re: Závislost na druhých při nemoci

Já to zažila od konce října 2010 do konce ledna 2011, kdy jsem byla v prvním trimestru nynějšího těhotenství a UŽ NIKDY VÍC!! Nevolnosti byly tak silné, že mě totálně upoutaly na lůžko na několik měsíců, ani jít se vyzvracet na wc jsem neměla sílu. Dítě jsem krmila v leže na gauči, nebyla jsem schopná ani do sedu. Naštěstí se rychle naučil si vše donést (jídlo z lednice, plínku, oblečení), ale pokud jsem musela něco já např. uvařit sunar večer, bylo to s vypjetím všech sil. Naštěstí manžel, když měl volno, tak vše obstaral a pracující babičky si braly zbytky dovolených, ale byl to očistec. Domácnost jsem dávala dohromady přes měsíc a ani teď to není jako před tím, pořád jsem dost unavená, ale hlavně, že už se můžu postarat pořádně o svého chlapečka. Ta bezmocnost byla strašná, to že jsem nemohla jít se synem na procházku a ani pořádně oslavit jeho druhé narozeniny, no fakt děsný. Dokonce i v nemocnici na kapačkách jsem skončila, tam mi hodně pomohli.