Zvládáte své emoce?

Ahoj,
právě jsem se vrátila domů z pracovní akce a už cestou domu jsem se musela stavit na sklenku bílého a osamotě v koutku restaurace jsem neudržela tlak emocí a pobrečela si. Toto byl ale vrchol mých nezvládnutých víkendových emocí. Mám pocit, že se chovám jako blázen. Připadám si jako puberťák, co má co dělat sám se sebou, ačkoliv bych už měla mít pubertu dááávno za sebou. Nevím jak si poradit. Přepadají mě takové emoční záchvaty, kdy se mi klepou svaly(takové ty záškuby, jakoby mi hrály), kroutí se mi žaludek, mám mžitky před očima... Už sklouzávám i k tomu, že v takových chvílích (jako teď o víkendu) přemýšlím, kde je nejbližší most. (Mám dvě děti a nikdy bych neskočila, ale cítím ten tlak). Rozum mi říká klid, všechny situace si umít racionálně vysvětlit. Ale fyzicky je mi zle.
Emočních spouštěču je víc, nejsilnější však v poslední době asi nový kolega. Je inteligentní, krásný, milý a galantní a ŽENATÝ(já šťastně vdaná), líbí se snad všem kolegyním a já si připadám jak ta slepice před kohoutem.
Omlouvám se všem, které můj příspěvek popudil nebo naštval(nejspíš štvu i lidi ve svém okolí), ale možná že když mi tu deset lidí napíše prober se ty k... tak to se mnou někam konečně pohne. Omlouvám se i za případné chyby, nějak se nemůžu soustředit.