Re: Jak se srovnáváte s rozpadem manželství přátel?

Špatně.

Rozvedli se moji dva spolužáci z gymplu, co spolu byli dvanáct let, brali se cca po jedenácti letech. Dotyčný si našel milenku čtyři měsíce po svatbě a tři měsíce po narození plánovaného a chtěného dítěte. V devíti měsících věku mimina za milenkou odešel, protože "se se ženou odcizili". Myslím, že neunesl, že najednou nebyl první na řadě (je to jedináček a vyrůstal jen s maminkou), že první na řadě bylo neskutečně uplakaný a nespavý a náročný miminko.

Jako jo, pozdravím ho, ale jinak mám velikej problém se s ním bavit. On o to teda ani nijak zvlášť neusiluje, protože ho více méně zavrhla celá třída Abych mu vyčistila žrádlo v tom smyslu, že se má přestat chovat jako vůl, tak zas tak dobrý kamarádi nejsme, resp. nevzal by to ode mě. Kdyby byla šance, že jo, tak bych to udělala.

Taky se po mnoha letech rozešli další moji dva kamarádi, tak se holt bavím s každým zvlášť. Ale ti neměli děti a není mi známo, že by se tam děly nějaký sviňárny, takže to beru, že lidi se scházejí a rozcházejí, a nejsem nijak šprajcnutá... Už mají oba mimino v dalším vztahu (ty mimina jsou dokonce stejně starý).