Manželství jen kvůli dětem

Zdravím všecky.Potřebuju jen názor nezaujatého člověka jinak vím že vyřešit si to musím sama...pokusím se být stručná,je mi 25 let s manželem(42) jsme spolu 8 let z toho pět jako manželé,máme pětiletou dceru...jinak ho znám od mojí deváté třídy.V 18 jsem se přestěhovala za ním a jeho rodiči na vesnici kde to miluji,ve třeťáku jsem otěhotněla a ještě asi dva roky jsme bydleli u jeho rodičů v obýváku teď jsme ve vlastním statku pár metrů vedle,on je takový ,,staročech" já mám vesnici ráda mám plno zvířat koně....ale nemám takové to vesnické myšlení...no jde o to že jsme začali mít problémy vlastně když se o tom tak bavíme už velice brzy,já jsem taková akční on lenoch neni jen je trochu pohodlný a zvyklý že maminka vždycky pomohla ale když chce tak to jde,no a ono se mu nějak nechtělo,problém byl že jsme o problémech vůbec nemluvili,nebo já jsem vždycky brečela a byla z něčeho hotová ale on že to zveličuju a ať si to tak neberu,nikdy se mě před tchýní nezastál a říkal ať si zvykám že ona je prostě taková ale mě plno věcí trápilo(podotýkám že já zkušenosti z předešlého vztahu neměla a on vlastně taky ne),pak další věc je sex-nebyl zvyklý projevovat nějaké city ale já prostě potřebovala obejmout občas a ne jen když měl být sex...je mi to trochu trapné ale moc o sebe nedbá a mě se z rutiny začala stávat povinnost-což je prý v manželství normální a došlo to všechno až tak daleko že jsem s ním přestala cokoliv chtít mít asi tak před 2,5 lety jsem mu to řekla pač sem si připadala úplně strašně když jsme se spolu vyspali nejraděj bych se vystřelila na měsíc před sebou sama muselo to ze mě ven nicméně mi ho bylo líto tak jsem se občas přetvařovala ale i on to cítil že to dělám z ,,musu",samozřejmě ho to ranilo ale jakoby to nebral vážně tak jsem mu to po půl roce zopakovala s tim že takle už nemůžu dál,byla jsem rozhodnutá odejít ne jen kuli tomu sexu ale celkově to nefungovalo,manžel se psychicky zhroutil před tchýní(vím že to neudělal schválně),zavolala jsem mu sanitu,píchli mu injekci odjeli,on klečel na kolenou brečel,držel mě za ruku a prosil ať neodcházim....byla jsem vystrašená z toho,ihned jsem mu slíbila že zůstanu a od té doby jsem se mu bála cokoli ošklivýho říct...v létě to budou dva roky a je to tu zase s tim rozdílem že jsem taky jenom člověk a i když vím že se to nedělá byla jsem mu nevěrná což dokazuje že divná nejsem jen mu to nemám sílu říct(mimochodem myslím že by to nemělo význam)...říká že aspoň kuli dítěti bysme měli spolu zůstat,že mě má rád,já ho mám svym způsobem taky ráda(jako že k němu necítím nenávist nebo tak něco)ale kdyby jsme spolu nežili tak ho mám úplně nejradši,nejhorší je že to neni žádnej parchant,vím že je to veliká zodpovědnost jestli rozbít manželství když vlastně o nic nejde jelikož manžel nepije nemlátí mě a nechodí za ženskýma ale nedokážu si představit jak to takhle bude pokračovat do konce života,když jsme si dali ten slib-jenže já to zase tak neberu,jsem z rozvedené rodiny a všichni z mé rodiny jsou taky rozvedení(mám s nimi dobré vztahy) takže mi příjde že je lepší když dítě má oba rodiče kteří spolu vychází i když nebydlí společně než vyrůstat v nefungujícím svazku a za každou cenu ho udržovat kuli dětem....manžel tvrdí že udělá cokoli jen aby jsme spolu zůstali-to říkal i před těma dvěma lety jenže na to nějak zapomínal...ale nejhorší na tom je že já nechci!!!Ano my bysme vedle sebe dokázali žít jenže s tím rozdílem že on by chtěl to lepit dohromady a já ne-co se týče třeba těch dotyků tak to nesnesu a pokud by se tohle nezměnilo stejně bysme se kuli tomu pořád hádali,říká se že sex není všechno ale mě příjde že je to takové pojítko pro všechno a to my nemáme a zase, on by chtěl,já ne nejde mi na to ani pomyslet s ním.momentálně nevím jak dál je mi ho líto ale na druhou stranu je mi líto i sebe...zjednodušeně řečeno to za celou tu dobu došlo až tak daleko že jsem se od něj citově odpoutala pač to bylo jednodušší než se pořád dokolečka trápit a už jsem rozhodnutá a bojím se kdybych zůstala že ať bych se snažila sebevíc jednou by k tomu došlo a bylo by to i pro to dítě daleko horší...doufám že jsem moc neplácala...děkuji Vám za názor a přeji hezký den.