Re: Jak říct dětem, že se budeme stěhovat...bez tatínka

My se od taťky stěhovali, když mi bylo 7 a bráchovi 11 (takže cca stejnej věk)...napřed to na nás taky hráli, že půjdeme všichni, ale ještě než jsme se odstěhovali dávali najevo, že půjdem bez táty, že možná půjde někdy později on za náma...den, kdy mi máti oznámila, že domů se už nevrátíme, byl nejhorší den mýho dětství....hlavně proto, že na otázku:"a kdy se přistěhuje táta k nám?" byla odpověď:"nikdy" (protože máti naznala, že už nám nemusí lhát o tátově přítomnosti, protože už je všechno přestěhovaný)...a to jsme se stěhovali jen 2,5 km (3 zastávky šalinou)... za mě (co se honí hlavou dítěti) radím-v ničem nelhat!!! My s bráchou netušili, že je něco špatně, naši se před nama NIKDY nehádali (kolikrát se mi ani nechtělo ven a máti mě "vyhazovala" ať si jdu hrát...později mi došlo, že se zrovna schylovalo k hádce), ale stejně ten fakt, že se stěhujem jsme tak nějak bez větších problémů přijali. Co se ale skousnout nedalo byl ten PODRAZ (tak to vidí dítě), že s náma táta nakonec nejde...
Je důležitý jim to fakt vysvětlit...taková ta klišé: "Přestali jsme si s tátou rozumět, ale to neznamená, že vás nemáme oba rádi." "Rodiče máte stále oba dva, jen bydlí každý jinde." "Tátovi můžete kdykoli zavolat. Když se s ním budete chtít vidět i mimo domluvené návštěvy, tak nebude problém, pokud to nebude na úkor školy, práce atp." "Až budete větší, můžete za ním kdykoli jet i sami (v závislosti na tom, kdy jim dovolíte samotným cestovat na takovou vzdálenost;u nás to bylo, až budeme schopní jet sami šalinou...)", tak tyto věta opravdu fungují, dětem pomůžou... Jsou už dost velcí na to, aby to pochopili...Vysvětlit jim i to, že pokud byste zůstali spolu, tak vzhledem k tomu, že už s tátou nejste spolu šťastní (čili jste nešťastní) by ji vlastně bylo hůř.
Držím palce, ať to všichni zvládnete bez velkých šrámů..