Re: Stridava pece

Hanko kdybych na tom byla psychicky tak jak jsem třeba teď tak klidně. Ale já byla z manželství uzlík nervů bez peněz, bez ničeho a šla jsem bydlet k rodičům, cca 25 km daleko, navíc manžel odmítal JAKOUKOLIV domluvu o čemkoliv krom toho, že zůstanu a sklapnu krovky. Ještě docela dlouho po rozvodu ( mmch trvalo do vydání rozsudku cca 2 roky, rozváděli jsme se v době, kdy akorát začal platit nový zákoník o rodině a soudci sami s tím měli problém) mi ztrpčoval přes dceru život. Dnes je dcera dospělá, s otcem má vztah řekněme na úrovni slušných vztahů, nebránila jsem nikdy, aby k němu jezdila ani jsem o něm špatně nemluvila, pak si časem obrázek udělala sama.
Druhá věc je, že mám syna ze druhého vztahu, je mu 10, jeho otec žije od nás cca 20 minut pěšky, střídavá péče by mohla být naprosto bez problémů, navíc s otcem syna vycházíme dobře. jenže otec nemá zájem a popravdě syn by to nechtěl ani omylem - zatím, třeba se situace změní, až bude v pubertě. Občas teď už syn dojde k otci i sám ( např teď byly třešně, tak si tam došel natrhat, otec sám by mu nepřivezl). Takže asi takový model, kdy dítě bydlí u jednoho rodiče stabilně a ke druhému může kdykoliv zajít nebo můžou se druhým rodičem něco podnikat nebo tam i přespat v týdnu je pro dítě fajn ( u syna tedy nějaké aktivyti s otcem v týdnu nehrozí - zas otec nemá zájem, ale mohl by, kdyby chtěl) . Bydlení týden/14 dnů/měsíc u jednoho a pak zas u druhého jako moc optimální nepovažuju spíš kvůli těm dětem právě, záleží taky samo hodně na jejich věku.