Re: Nejistota s dcerou

Labyrint, tvé dítě se chová jako dítě, protože i vy se k němu jako k dítěti chováte.
Tvé chování mi přijde hyperprotektivní. Vy ji sice živíte a ona by měla dodržovat nějaká pravidla, ale tohle ochranářské chování k ničemu dobrému nevede... proč ji nenecháte přijmout důsledky toho, co udělala, když je tedy dospělá? Proč za ni vymýšlíš řešení a nápravu situace?
Já bych jí v tom nechala vymáchat čumák a nechala jen a jen na ní, jak si s tím poradí, jak to yřeší, zda si najde práci a vše zaplaí. Ani té vychovatelce a učitelce bych nic nedávala. Proč jako? Je to její dluh, je prej dospělá, tak proč bys to měla lepit ty?

Nech ji být. Dýchat. Když něco podělá, ať to vyřeší. Proč by měla mít hodného kluka? Ať má kluka, jakého si zaslouží.

Já souhlasím s tím, že slušnost je dávat vědět, kde jsem a kdy se vrátím. Když můj manžel jede někam autem, dává mi vědět hned, jak dojede. Nepotřebuju ho kontrolovat, potřebuju jen vědět, že v pořádku dojel. Klidně ať tam je týden, ale sms že žije potřebuju. A od dětí to budu čekat taky.

Na druhou stranu si myslím, že se chováš neadekvátně k věku své dcery. Měla jsem taky hyperprotektivní matku, já naštěstí v 19 už byla na vysokoé, na kolejích, a domů se snažila jezdit co nejméně. Kdo stojí o kontrolu a prudu?
Proč jí zametáš cestu?
Má dluhy. ONA. Ať je řeší.
A když se odstěhuje a skončí školu? A to je nějak váš problém? Prostě se bude pár let protloukat a třeba jí časem dojde, že byla blbá. Je to ale její věc.
Musíme umět snést neúspěchy svých dětí. A své výchovy.
Čekáš hodnou dceru s hodným klukem... chápu, maminky mají sny.
Tak snij a ji nech žít její život.
Klidně nastav pravidla, dávej jistou sumu peněz, což je vaše povinnost, a pokud nadělá dluhy, jsou její. Ať to vyřeší, jak umí.
Scházet se za jejími zády s učitelkou mi přijde divné...