Re: Manžel se vůbec nevěnuje dětem

Hilly,

taky to asi nemáš jednoduché, viď. Možná manžel bere Tvoji nezávislost jako truc vůči němu.

U nás se to postupně vyvíjelo. Nejdřív jsem byla zvyklá, že děláme věci společně. Pak jsem byla šokovaná a frustrovaná, že je těžké nebo nemožné dělat věci společně. Pak jsem začala dělat věci sama, ale s vědomým nebo nevědomým podtónem "podívej se, jak nám to bez Tebe jde, však ono Ti to bude líto a připojíš se" (to nebylo moc nezávislé, že :)) Pak jsem dokázala jednat přísně neutrálně. Teprve potom se mi podařilo zařadit zpátky i ohled na manžela a budoucnost naší rodiny. Nabídnu činnost, akci, spolupráci nebo požádám o pomoc, ale pokud možno neočekávám a nehodnotím. Když to vyjde, jsme všichni spokojení a oceníme to, když ne, snažím se nevyčítat, jen konstatovat, jak to vnímám a jak se cítím. Je to těžké, ale pomáhá nám to po krůčcích řešit problémy.

Očekávám rady na téma,jak si kdo vybere, jak si kdo vychová, popř. rychle pryč a jiného (daleko lepšího)... :) Za rady předem děkuji :)