Do jaké míry splňuje vaše bydlení vaše estetické potřeby?

Omlouvám se dopředu za "rozežrané" téma těm, kteří mají s bydlením problémy nebo se musí spokojit s jakýmkoliv bydlením.
Zajímá mě, do jaké míry je pro vás důležité, aby interiér vašeho domu/bytu souzněl s vašimi představami. Když jsem jako svobodná rekonstruovala nově koupený byt, šla jsem do toho od podlahy a za cenu přechodného uskrovnění jsem nechala předělat vše včetně nové elektřiny, zásuvek, vody, topení, podlah, obkladů, sanitární keramiky. Jediné, co na jsem před odchodem nestihla našetřit, byly dveře. A cítila jsem se tam dobře a ráda si zvala návštěvy.

U manžela v domě se ale necítím. Je to dům z 80. let, solidní, po částečné rekonstrukci ve velmi dobrém stavu. Zvenčí vypadá výborně, zevnitř je to horší. Kromě dětských pokojíčků (které mám na svědomí já) a koupelny a záchodů je to tu pro mě prostě neuspokojivé. 15 let stará kuchyň, 30 let staré koberce, rozpadající se skříně v ložnici, zásuvky a vypínače každý jiný, zešikma posazené, příšerný příborník dělaný kdysi tchánem svépomocí apod. Jenže manželovi se nechce nic měnit a předělávat. Na jaře jsme se opakovaně pohádali kvůli obýváku, nedosáhla jsem ničeho. Kuchyň slibuje předělávat už 4 roky - nic. Skříně jsou prý ještě dobré. Ale mě se tu nelíbí, nelíbí, nelíbí. Stydím se skoro zvát návštěvy, netěší mě tu uklízet.
Přitom problém finanční by to nebyl, rozhodně bychom se nemuseli zadlužovat ani sahat do rezerv. Vždyť lidi se kvůli vyhovujícímu bydlení dokážou zadlužit na desítky let, tak nevím, co manžela vede k této "dobrovolné skromnosti". Jak byste ho lámali vy?