Re: Do jaké míry splňuje vaše bydlení vaše estetické potřeby?

CImbur, ale bydlíš tam snad taky ne? TOhle nechápu, já jsem bydlela taky v bytě, co patřil jen manželovi i s vybavením po babičce. Chvíli na mě zkoušel, že naší prvorozené uděláme pokojíček z parádního pokoje plného černého nábytku z první republiky, lampa potažená nečím, co vypadalo jako kůže, asi to bylo i historicky cenný. Letělo to (k tchýni; tchán na mě nemluvil skoro půl roku, že musel v baráku předělat jeden pokoj, aby mělo muzeum místo). Stejně tak kuchyně. Nekoupili jsme nic drahého (neměli na to), ale byl to světlý moderní nábytek. Jsme měkká, muž vždycky u nás prosadí, co chce. Tohle byla jediná věc, přes kterou pro mě nejel vlak. Prostě to pro mě bylo hodně důležitý a pořád jsem mu to opakovala. A to měl ke všem těm věcem citový vztah. Stejně tak letěly na půdu prvorepublikové knihy. Jen talíře, skleničky a hrnečky ještě máme. K těm už mám citový vztah i já, i když jsou děsný