Re: Je vám s partnerem líp, než bez něho?

Breb, já rozvedená nejsem a nemám to v plánu (co bude za deset let fakt netuším:).
Ale nějaký ten rozchod za sebou mám, před manželstvím, a nikdy jsem nešla ze vztahu do vztahu. Vlastně jsem vždy byla více sama, s případným sexuálním kamarádem, než ve vztahu. Samotu vnímám jako přínosnou, nikdy mi nedělalo problém být sama se sebou, se svými myšlenkami, náladami, činnostmi...
Před lety jsem se ale rozhodla pro vztah, manželství, děti, takže je nutné se starat, abych uměla být i s nimi.

U nás jak víš to probíhalo spíše naopak, ten vztahově nezávislejší jsem odjakživa já, v jistém období jsem ustřelila až do extrému. Nesdílela, nebyla, nezajímala se, odpoutala úplně.
Žiju naštěstí s dobrým chlapem a já sama mám vysoký pocit zodpovědnosti za lidi, které k sobě připoutám (což jsou i společné děti), netrpím tzv. ženskými nešvary (jízlivě pronášenými muži a jejich přitakávačkami) jako je hysterie či výčitky, troufám si dokonce tvrdit, že ten věcný a racionální jsem ve vztahu více já
Takže jsme usoudili, že chceme žít spolu, což znamená nejen se tam ráno a vačer potkat a posílat si esemeskou nákupní seznam, ale víc toho spolu sdílet.
Někdo se tu ptal, jak se to dá naučit, nepotřebovat podporu a sdílení, ty jsi Breb mylně usoudila, že to nepotřebují ženušky-slepičky - tak bych se tedy nenazvala já ti nevím, mě dá větší práci sdílet než být sama, ale protože manžel chce sdílet, vím, že prostě tu společnou cestu najít musíme.
Já jsem trochu sobecká mrška a muž toho musel zvládat a vydržet roky hodně, než to zvládat přestal, což nás oba probralo z letargie.

Samotná být umím a velmi dobře. Pro mě je velkou výzvou párové soužití