Re: Ahoj!

Ahoj, to jsou samé příznivé zprávy...Honey, gratuluju! To máš určitě radost, a co tam budeš teda nakonec dělat - svoji původní práci? A jak daleko budeš dojíždět? To jsem zvědavá, co?
Jano, s Verunkou je to stejné jako se Štěpánem, co se upovídanosti týče. Já už ho kolikrát taky večer napomínám a zoufale prosím, ať je chvíli zticha, že už nejsem schopná nic vnímat. On mluví dost nahlas a pořád. Je fakt, že se na mě vždycky tak udiveně podívá, proč jako nemá mluvit, ale já už kolikrát opravdu nemůžu jinak. Co se týče školky, tak dej Verunce prostě čas, ono se to zlomí. A když jí tam dáváš, ona ví, že ty jsi doma? Já Štěpákovi zdůrazňuju, že prostě musíme s tatínkem chodit do práce a sám doma být nemůže. Bere to tak. Ale kdyby věděl, že jsem doma /a jakože ty dva dny já doma jsem/, tak by tam asi chodit nechtěl.
Ten chlapeček ze školky, to je teda síla! A jako to ho to nechají říkat? Kráva, pí...??? Taky mu jsou tři? No co to je proboha? Neříkám, že Štěpán je nějaký slušňák, ale tohle je už moc. Zeptala bych se na to učitelky.

Radko, jaký byly hory? A kam poletíte? Doufám, že jste si vybrali nějaké bezpečné místo?

Š.