Druhé mimi

Honey, gratuluji k práci, a jen tiše závidím, protože mně se nedaří sehnat práci, a moc bych chtěla, protože mateřská za chvíli skončí a co pak? Pavlův plat není zas tak velký a navíc mají dojíždět do jiné pobočky 60km, ale nevím kdy.

Když tady píšete o druhém mimi, možná si o mně pomyslíte že jsem praštěná, ale já chci třetí, ale protože to není už možné ze zdravotních a ekonomických důvodů - zní to blbě, ale je to tak, tak si s Květuškou hrajeme s panenkami, vytáhla jsem oblečky na mimi - ty nejmenší.....

Nemůžu mít třetí mimi i proto, že Lojzík je hyperaktivní, má ADHD (dříve LMD) a jsou s tím dost velké starosti, nedávno se to vše u něho dost rozjelo a hrozí mu napomenutí třídního učitele, protože dětem prohledává aktovky... Proto jdu 11.1. k psychiatričce a 26.1. do pedagogické poradny. Možná na těch problémech mají podíl i naše špatné výchovné metody. O tom už jsem psala. Já jsem přísnější, nejdřív úkoly a povinnosti a potom zábava, Pavlovi na tom nezáleží a dost mu dovolí a když je nějaký problém, tak to řeší před ním. Např. proč by se nemohl dívat na televizi, to co udělal bylo ráno....
A navíc i přes přísný zákaz nám bere věci, nemám odvahu ani o tom psát. Zjistila jsem že si sám bere tabletky, naštěstí jen dvě, jednu ráno a jednu večer a neublíží mu, jsou na utlumení kašle, ale prostě je bere sám, vezme si židli, vyleze na obýv. stěnu.... Nenechávám nic na očích ani v jeho dosahu, ale nemám to ¨zamčené..

Tchyně se Pavlovi omluvila, ale já s ní nekomunikuju, viděla a slyšela jsem ji naposledy toho 25.12.2004 a pořád mě všechno mrzí.
Mějte se krásně......

A ještě k tomu zlobení. Květuška taky zlobí a odmlouvá, vynucuje si všechno hrozným dupáním, nákupy s ní jsou vyčerpávající a stresující. Pavel všechno řeší napomínáním a vyhrožuje že půjde pryč, já to řeším tvrdě, rázně, ale účinek je okamžitý. Dostane na zadek, jde do kouta a za chvilku přijde, omluví se - já už jsem hodná, dá mi pusu a opravdu je zlatá, bez jediného napomenutí třeba týden.