Re: Nejistota s dcerou - jak je to teď

Nečetla jsem diskuzi, reaguji pouze na úvodní příspěvek.
Ten kluk je taková ztracená duše
Já bych si ho na čas vzala k sobě a poskytla mu azyl. Alespoň na dobu, než se postaví na vlastní nohy. Samozřejmě bych nastavila určitá pravidla ve smyslu, že si bude intenzivně hledat práci. Klidně bych mu i s hledáním pomohla, přeci jenom v tomto směru mám víc známých a kontaktů, než nějakej mladej kluk, kterej sotva vyšel ze školy. Nedělala bych to jen kvůli němu, ale hlavně kvůli dceři, která se uklidní, nebude šílet z toho jestli její milovaný má co do pusy nebo jestli nemrzne někde venku a může se v klidu věnovat studiu.
Mám dceru jenom o malinko mladší než je tvoje, tak se dokážu vžít do tvých obav.