Re: Dcéra je nezvladatelná

Kiko, já myslím, že Buchlovanka řekla jen půlku - že dcera sice musí vědět, že ji máte rádi, ale zároveň i to, že ona nemůže být tím, podle koho v domě všichn "skáčou".

Myslím, že chyba (i když pochopitelná) bylo, že jste její excesy omlouvali smrtí otce moc dlouho, a že jste jí nenastavili pevné hranice i přes její odpor. Prosím, neber to jako žádnou výčitku, takto se to jeví nezúčastněnému a nezainteresovanému člověku a vy jste se v tom "plácali" a byli jste rádi, že jste rádi.

Zkrátka, nemyslím si, že by problém byl v tom, že byste projevovali málo lásky nebo se málo starali, jen jste v určitou chvíli asi byli moc "měkcí" - tolerovali jste, že je dcera agresivní vůči jiným, dovolili jste, aby vyhodila maminku současného muže... Prosím, zase to neber jako výtku, snažím se uvažovat, kde mohla být chyba a zda jste vůbec nějakou udělali nebo zda je to "v dceři".

Ano, vypadá to jako rebelie proti něčemu, co jí vadí, ale co do přijetí a vyjádření lásky mi docela připadá, že jste udělali maximum a že tam moc rezervy už nejsou. Navíc vám všem už teď začíná (naprosto pochopitelně) lézt na nervy a té lásky jí logicky budete projevovat míň a míň (třeba u sourozenců bych se tomu vůbec nedivila).