Školka v Německu

Dobrý den,

mám dotaz na ohledně školky v Německu.
Je tady někdo komu vzali tříleté dítě do německé školky s tím, že to dítě neumělo vůbec německy a dokonce ani nerozumnělo? Jak to vzali učitelky ve školce? Vyšly Vám vstříc nebo to byl problém?
Máme skoro šestiletou dceru a tříletou. Ta šestiletá měla 4 a 1/4r, když začala chodit v Německu do školky, nebyl problém, nerozumněla, nemluvila. Učitelky v pohodě. Dnes rozumí všemu, bohužel nechce mluvit, ve školce vůbec, stydí se a bojí, že něco řekne špatně. Doma se ale občas rozmluví a řekne vše dobře. Doma ale mluvíme česky a chceme tak mluvit. Přibližně za dva roky se chceme vracet do ČR.
Teď nastoupila druhá dcera do německé školky (té stejné co starší dcera). Je sama o sobě pomalejší, méně chápavější, mluvit začala až teď o prázdninách (po třetích narozeninách), má pravděpodobně nějakou vadu řeči (budeme teprve absolvovat vyšetření). Ředitelka školky říkala, že není vůbec problém. Dnes jsem byla s dcerou ve školce osmý den (jsem tam s ní každý den 2hod.) a dneska mi právě jedna ze dvou učitelek co je u dcery ve třídě začala domlouvat a stěžovat si, že neví jak to s dcerou zvládnou, že vůbec nerozumí, no označila to jako katastrofu, co si tam s ní prostě počnou (je to třída samých tříletých dětí). Byla jsem z toho trošku vedle a nevěděla jsem sama co říct (ani bych ale 100% neuměla-neumím dobře německy, co neumím, vše domluví manžel, on mluví německy dobře). Paní učitelka byla obeznámena, že dcera je prostě krapet pomalejší a že německy neumí vůbec, že defacto na němčinu nereaguje. Sama říkala, že není absolutně problém, v ničem. Přijde mi jen, že je to prostě pro ně práce navíc. Dcera ale i přesto hodně věcí okoukala a dělá je jako ostatní děti, snaží se. Přiznám se, že nevím jak dál postupovat, jestli ji tam nechat. Učitelka mi opravdu jasně dala najevo, že to bude potíž. Já si myslím, že existuje spousta dětí, co přišly do ciziny, neuměly zhola nic a naučily se. Rozumět a i mluvit. Děti se učí rychle.
Druhá věc je ta, že tady je zvykem (a nevím jestli i v jiných školkách?), že celý první měsíc zůstává ve školce s dítětem rodič, já se přiznám, nejsem na to vyloženě z Čr zvyklá, ale není to vůbec problém. Jen ten, že první dva dny, byla dcera v pohodě, veselá, s dětma si hrála, zapojovala se a teď sedí vedle mně, nechce jít mezi děti, nechce si s něma hrát, nechce tam být, nebo i brečí. V tuto chvíli je už zvyklá, že tam s ní jsem a myslí si, že to tak bude pořád. Když už za dětma jde, ohlíží se, jestli tam jsem, na záchod nechce jít sama. Dneska ji vzala pí.učitelka na záchod(ta stejná co se mnou mluvila), dcera ze záchodu vyběhla ke mně s brekem a táhla mně ať jdu s ní já (logicky i, byla jsem tam), pí.učitelka zakoulela očima a zavrtěla hlavou, že hrůza, že neví co si tam s ní prostě počnou.
Ještě chci podotknout, že mi hlavně domlouvala ať mluvíme i doma německy, v podstatě mi dala i určité ultimátum. Doma německy mluvit nechceme, navíc máme od logopedky, kam jsem právě s tou tříletou začala chodit, doporučeno, abychom doma výhradně mluvili česky (protože právě mluví špatně česky a málo).
Prosím jaké máte zkušenosti Vy?
Děkuju za rady