Re: Je nutné známkovat výtvarku?

Podle mne by se měla hodnotit snaha, připravenost. A to se týká i tělocviku.
Můj syn měl samé jedničky, ale výtvarka ho doháněla k pláči. Byl nervík. Když mu učitelka v deváté třídě řekla, že mu klidně dá čtyřku, bral to smrtelně vážně. Pak dělal, co se dalo, aby se jí mohl vyhnout. A finále bylo trapné. Neměl uzavřenou klasifikaci, nemohl se hlásit na gymnázium. Nakonec mi sama učitelka navrhla, ať prostě přinese hotové práce na určité téma a ona nebude zkoumat, kdo je dělal. Pustila se do toho naše známá, výtvarnice, která provozuje galerii. Přes Vánoce se zabavila tím, že dělala dílka do školy. A za to pak byla na vysvědčení dvojka.
A ještě školní tělocvik mi připadá hodnocením postavený na hlavu. Syn měl těžký úraz. Rok proležel v nemocnici, rok se učil chodit. Nakonec je téměř bez následků. Ale protože tím hodně vypadl z formy, sám učitel navrhl, ať je z tělocviku osvobozený, aby nemusel mít špatnou známku. Podle mne by bylo lepší, kdyby na tělocvik chodil. Kdyby nemusel uběhnout kilometr na čas. Tělocvik se těžko dítě naučí doma jako matiku. Měl by se brát tak, aby děti mohly vyzkoušet víc sportů, uměly chytit míč, uměly se odrazit, nezlomily se při kotoulu.
Neteř dostala jedinou dvojku na vysvědčení z tělocviku. Všechno jí šlo, jen nepřekonala svůj strach z výšek a odmítla šplhat na tyči pod strop tělocvičny. A na začátku puberty se tím zablokovala a už jí nikdo k žádné sportovní aktivitě nepřesvědčí