Re: Je nutné známkovat výtvarku?

Zajímalo by mě, jak znělo zadání práce.
Buď to bylo:
Namalujte dopravní prostředek. Vsadila bych se, že i kdyby se někdo vytasil s podrobným nákresem jako by byl přímo z automobilky, tak to učitel bude brát za provokaci. Kdyby žák použil pravítka, kružítka a přesně to nalajnoval podle přesných rozměrů, dostane po čuni za to, že nepoužil vlastní fantazii(což je častá výtka učitelů výtvarky, ačkoliv oni mají přesnou předtavu, co chtějí vidět). Nakonec i kdyby byl autobus dokonalý, dostane dvojku za to, že řidič má, vzhledem k tělu, krátké nohy.
Nebo mohlo být zadání třeba Život ve městě. Pak tam byl autobus nepodstatný, byl tam jen jako součást celého obrázku. Bazírovat na tom, jak vypadá, je to samé, jako vyčítat Piccassovi, že má hranaté ksichty - opět by tam byla klasická výtka typu "už jsi někdy viděl takový autobus", "už jsi někdy viděl modré jablko", v případě Dalího tekoucí hodiny...cokoliv
Prostě - když chce dát učitel horší známku, dá jí. Stačí, aby přišel z minulé hodiny nasranej a je to. Případně mu žena po několika týdnech dá a hned u žáků ocení krásné barvy
Argument, že někomu jde matika a jinému kreslení u mě prostě neobstojí, protože umění a krása se objektivně hodnotit nedá. Nebo pak neučme děti, že není důležité, jak kdo vypadá, že každý krásu vnímá jinak a že dlouhý nos může hezky vypadat, když se umí nosit.
Pak mi ještě vadí, že se to míchají dvě věci - když někomu něco nejde a když mu to nejde jen podle hodnocení učitele. Protože je fakt, že někomu nejde kreslení, nebaví ho to, hodinu vždycky přetrpí. Ale je mnoho lidí, kteří kreslí rádi a mají ze svých výtvorů třeba dobrý pocit, než je zpraží kritika...a to tedy je demotivující celkem dost. Pak teprve přejde ten jedinec, kterého to baví do jedince, který to odtrpí. A to není nic proti kritice, ale při dlouhobém kritizování se vám na to vykašle každej.