Musím rict, ze jsem seredne zklamana až zdesena.
Tohle je kniha, kvůli které zeny nosí děti v satcich a připadají depresim, když to nedelaly a knihu objevily, až když je pozdě?
Nemám nic proti nošení děti, naopak, pokladam je za užitečné - a

le probůh, TOHLE přece není důvod.
Jeji "učení" mi pripada jako cosi mezi Castanedou a zde zmiňovaným p. Adamcem. Antropologickou čast možna lehce omlouvá, ze autorka je nadsenec bez vzdělaní (ale pozor, podívejte se, co dokázala Jane Goodall, odbornici nestačili zirat, nemám nic proti nadsencum!), a ze svůj spis napsala ještě před odhalením blamaze Margaret Mead.
MM byla slavná antropolozka, která zpracovala svůj terénní výzkum na Samoa do oslavy přirozené společnosti, takřka ráje, kde všichni žiji v lásce, míru a svornosti, kde neexistuje puberta nebo znásilnění. Nakonec jiný badatel odhalil MM omyl spočívající v tom, ze se dotyčná dama, jinak schopna vědkyně, nechala zblbnout svymi informatory.
JL byla obdivovatelkou MM, ale asi ji nebrali vázne už v době padu MM, jinak by ji literatura zaznamenala aspoň jako zástupce proudu následovníků.
Ty zde zmiňované perličky o homosexualitě jsou maličkost, hruzne je ale celkove množství perel a jejich poskládání tak, aby podpořily autorcin romanticky nápad.
Já taky chci, aby existoval ráj, ale takovéhle knížky ho nevyrobi.