Re: Liedloff - Koncept kontinua. Jsou tu nějací skeptici?

Svým zpusobem s tebou souhlasím. Mě se třeba nedávno strašně líbila kniha, tedy rozhovor s porodní asistentkou Konigsmarkovou nebo jak se píše a třeba z té jsem ale celou dobu tak nějak cítila, že má jakýsi blok k mužum. Strašné jí fandím v tom co nyní požívá, ale myslím, si že některými svými výroky si zbytečné už předem ztrpčila cestu. Jenže, otázka je, co jí k tomu vede/vedlo?

Proč jsem si myslela, že má JL dceru a vnučku?...

...tenhle pocit, co ty máš z JL já třeba mám z paní Prekopový. Líbí se mi, přečetla jsem 3 její knihy a nemohu pochopit, že se pro někoho stanou dogmatem?! Je něco jiného pozorovat a vychovávat, prožít si ten mateřeský cit a pouto.

Své první dítě jsem vychovávala krapet jináč než druhé. Jela jsem podle toho, co jsem měla zažité z domova, jenže instinkt mě furt klepal na čelo a tak jsem začala číst, páč jsem si začala uvědomovat, že chci vést své dítko jinak (to už jsem véděla sice dříve před narozením), ale až později jsem pochopila, že to vlastně začíná už v prenatálním věku. Neodsuzuji se za to, trochu je mi to někdy líto, ale to spíš proto, že roky strašně rychle letí. To je muj osobní pohled, ale znám opravdu pár maminek, které si vzali knížku jako dogma a skutečně jsou dneska na antidepresivech páč mají pocit, že když nedokážou své dítko zvládnout podle knížky, jde jejich život v niveč. Máme to v rodině, všechny problémy přes knížky: manželství, výchova, jídlo....