Re: Žzeno, ale to už dneska...

MM, ano, DNESKA se to valí odevšad, ale tenkrát to bylo něco novýho- v éře nadšení nad moderní technikou, zřizování samostatných pokojů od novorozeneckýho věku atd.
Ano, děti se přizpůsobí lecčemus, ale všude byly ty děti u matky- ať už v tropech, nebo za polárním kruhem. U nás to tak pár desítek let není a ať mi nikdo netvrdí, že to těm miminkům dělá dobře. Nedělá.
Vychází (a asi i vycházelo tenkrát) hafo knížek, o tom, jak jednat se staršíma dětma, aby z nich byla ta správná "osobnost", ale o tom, co potřebuje mimino? Pokud nepočítám moudré knihy o tom, v jakých polohách lze mimino nosit, jaký kočárek/ pleny/ oblečení/ UM koupit
Myslím, že je dobrý říct, že to nejpřirozenější je to nejlepší (ne vždycky to jde, ale je dobrý se tomu pokusit aspoň přiblížit).
Někde jsem slyšela, že "Někdy je pokrokem právě návrat." O tomhle ta kniha je. Je holt psaná "americkým" stylem, něterý věci jsou mimo (homosexualita například), ale jádro je podle mě užitečný a inspirativní.