Re: skromnost

Lindo, on zase tak "blbej" a "neschopnej" nebude. Vzpomen si na seriál Taková normální rodinka, jak muži školili "novice" v rodině, stylem Dělej ze sebe blbého a nikdo už po tobě nebude nic chtít.

U vás to podle mě bude obojí, on dělá "blbého" a ty jsi asi taky paní "všechno-si-udělám-nejlíp".
Jestli tenhle svůj postoj neodbouráš, tak skončíš jako uhoněná věčně nasraná ženská.
A ty antibiotika - to fakt přeháníš s tím mobilem. Kruci, vezmu přinejhorším kus papíru, tam napíšu hodinu, název léku a kdo z dětí ho má brát a i kdyby zapomněl, má to černé na bílém.

Ten čas pro ty koníčky a suverénní odchod z domova bych udělala taky, chápu, že to nejde furt, ale aspon dvakrát týdně bys vypadnout z baráku měla.

Nečekej, že tě odmění nebo ocení a ocen se sama tím, že si dopřeješ čas pro sebe. Potažmo se ocenuj i třeba zaplacením nějakého hobby, masáží aj. věcmi.

Ono těch chlapů, co ocení i pomůžou opravdu moc není. Sama píšeš:

Vadí mi, že svou práci, jak v zaměstnání, tak doma vyvyšuje nad tu moji....no právě, někteří chlapi si navíc myslí, že žena má péči o potomstvo geneticky danou jako hobby, takže to pro ní není úmorná povinnost, ale brnkačka a radost. No tak mu to vyvrať - ale ne žebráním o jeho ocenění. Postup viz výše.