Re: skromnost

Zakladatelko, komu není rady, tomu není pomoci.

Tak sis postěžovala a pojedeš dál ve stejném stylu, ještě manžela omlouváš. Ono je to asi jednodušší, než si něco zkusit prosadit /nic ve zlém/.
Tímhle stylem budeš sedět doma až do puberty dětí /až tě nebudou akutně potřebovat/.

Jo a tzv. práce na autě? dříví? víš, musím se usmát. Většina z těch věcí fakt není tak akutní, aby se musela dělat každý den a zrovna nemlich ten den - jde to odložit. Takže to, že bys nemohla nikam si kupříkladu zacvičit - no tak by se v autě vrtal nazítří místo dneska. A permanentka na cvičení nestojí tisíce, dá se cvičit i za tři, čtyři stovky měsíčně. Plus to, že si sjedeš někam do města, i to je luxus?


No, tak prostě trp a buď doma. Ale uznání od něj fakt za to nečekej, jsi v roli inventáře, který on vždycky najde na stejném místě, není důvod si tě předcházet, protože tě má doma jistou. Tak to bohužel většinou funguje.