Hezký den, musím se vypovídat a bohužel okolo sebe nemám nikoho, kdo by měl s podobnou věcí zkušenosti.
Žiju už přes 7 let s chlapem co má z bývalého manželství dceru, společně máme dálší děti, jsou malé. Ale
k věci. Naše společná dcerka je ve věku 5 let a začíná se dost projevovat, je to opravdu živé dítě, má
svou hlavu, náladová, vzpurná, ale pak jsou zase chvíle, kdy je milá, hodná, chytrá. Ale celkově jsou s ní
mnohem větší starosti, než byly s dcerou z minulého manželství, oproti naší byla o dost klidnější. Ještě
dodám, že manža jí má v péči. Já s ní taky neměla nikdy problém, je to fajn holčina, jsem s ní cca od 5 ti
let. Ale momentálně nastupuje puberta, posledního půl roku se hrozně změnila, zhoršila se ve škole a taky
začala hodně lhát. My pak kolikrát ani nevíme co je pravda a co ne, pokud se to týká její matky a myslím,
že plno věcí otočí právě i u ní. Zhoršuje to pak samozřejmě vztahy mezi námi a manži ex.
A teď k věci. Otec nezasahuje, nezajímá se, prostě o plno věcech ani neví, pokud mu je neřeknu. Mě to šíleně
rozčiluje, protože potom co mu např. oznámím, že opět lhala atd., tak jde a dceři něco málo řekne, ona stejně v
tu chvíli ví, že to dělá proto, aby se neřeklo, a že jinak by jí nechal být a tak se situace uzavře. Vlastně se jí nic nestane, žádný trest, nic. A pak přijde situace, kdy naše společná dcera něco provede a on na ní je schopný
zařvat, dát jí na zadek a být autorita. Už mě to přestává bavit. Myslím si, že by měl k oběma přistupovat stejně.
Copak takhle to jde? Vůbec nevím, jak se k tomu mám stavět, jak se v podobných situacích zachovat, nevím jak dál..
