Re: rozdíly jsou správné

Ještě postřeh k tomu, že nejsi matka své nevlastní dcery - tvůj poslední příspěvek na mě v tomto duchu silně zapůsobil. Když ho rozeberu podrobněji:

Oni se rozvedli, když byla asi tříletá, takže ona si z toho nic nepamatuje, vyrůstá v tom odmalinka a je zvyklá.
Tříleté dítě si nemusí pamatovat, ale v podvědomí to mít bude. Ostatně děti jsou v něčem neobyčejně pružné a řada problémů založených v dětství se projeví až v dospělosti. Nemyslím si, že by to pro ni žádné trauma nebylo.

Ona vlastně ani neví, nezávidí a vůbec nikdy neřešila třeba se spolužáky normální rodinu (1 otec 1matka), s tím se mi svěřila kdysi sama.
Jestli to nebudou kyselé hrozny (když už nemám úplnou rodinu, tak se aspoň budu tvářit, že mně to nevadí). Mně přijde zvláštní svěřovat se s tím, že mně něco nevadí. Svěřuju se s něčím budícím emoce, ať už pozitivní nebo negativní. Neutrální věci nejsou zajímavé a tak si je nechávám pro sebe.

Naopak má oproti naší společné dceři mnoho výhod,
To jistě ano. Nejvíc materiálních výhod mají děti z dětských domovů a je celkem jasné, že jim to chybějící rodiče nenahradí. Vaše společná dcera ve svém věku samozřejmě nemůže být schopná vidět nevýhody spojené s odlukou rodičů, ale mně přijdou zjevné.