Re: pocit nedostatečného vyspání se - obtížnější vstávání

Když musím vstávat - např. jdu vzbudit malého do školy v 6.15, tak vstanu a OK. Nebo když musím někam jet a vstáváme třeba ve 4 ráno nebo v 5 (nebo v 8, to je jedno) - prostě vstanu a funguju.
Jenže já vzbudím malého a pak si jdu ještě lehnout. Budík si dám na 8, abych přes den stíhala. Budík mě vzbudí v osm, a já ho furt protahuju, dávám odložené buzení apod. Prostě jak vstávat nemusím, nedokopu se k tomu. Ani za zlaté prase. Pak nakonec vstanu v devět, a jsem úplně mimo. A je jedno, jak dlouho jsem spala.