Re: V kolik má začínat škola?

Jarko, fungovaly úplně stejně. Jsou poměrně nezávislé na světlu a tmě jako takové (jinak by se musely měnit v růběhu roku podle délky dne). Je to nějak fixované na druh a území (takže na to, ja se v průběhu dne mění teplota, tlak, vlhkost, v průběhu roku zase délka dne, roční období atd.), jsou určité předpoklady, se kterými se člověk rodí, ale jako všechno skoro všecno, je to ovlivnitelné prostředím...

Třeba ohledně té mé poruchy jsem našla, že bez vyzkoušení nejde určit, jak moc jde ten fázový posun ovlivnit. Jedna možnost je, že kdybych se přestěhovala do jiného časového pásma, zařadím se mezi místní a budu fungovat normálně, tedy od těch cca šesti do desíti. Pak bych byla ten typ, co se narodil na nesprávném místě....proč a jak k tomu došlo nikdo neví.
Nebo je možnost, že po přestěhování bych opět sklouzla do "svých" hodin, takže by šlo spíš o tu souvislost se světlem a teplotou a tlakem a se vším, co se během dne nějak mění....
Je to jak s tím autismem, existence prokázaná, ale v příčinách vzniku a možných důsledcích různých způsobu "léčby" se ještě hodně tápe....

Podle mě je to proto, že dřív nebyly takové tlaky na to fungovat mezi tolika lidmi a synchronizovat se s nimi, takže se to tolik neřešilo. Člověk se řídil potřebami zvířat víc než potřebami vlastními. Musel. Když nebylo jindy světlo, nic jiného nezbývalo, proto to ty lidi méně trápilo. A protože nebyly podniky, kde se začínalo pracovat v šest ráno a nebyly školy, kam se muselo povinně chodit, každý si jel víceméně po svém. Vím, že určitý vnější faktor byly náboženské záležitosti, ale kdy co probíhalo, o tom přehled nemám.

Takže podle mě, i když to lidem třeba vadilo, že musejí vstávat, tak protože nebylo světlo, nebylo jiné řešení a tak je to trápilo mnohem méně, než teď, kdy díky umělému světlu jiné řešení je. Je docela možné, že některé poruchy (a nejen spánku) jsou důsledkem umělého světla. Možná, že právě vlivem umělého světla došlo v celé populaci k posunu toho biorytmu, takže dřív klidně mohla být "norma" 4 - 20 (jako je u denních zvířat, zatímco u těch nočních je to spíš 20 - 4).

Biorytmus je věc těžko ovládaná jedincem, ale v dlouhodobém vývoji druhu je měnitelná. Jde i o to, nakolik jsou jednotliví jedinci přizpůsobiví. V přírodě je to jednoduché, ti, co se nepřizpůsobí, nepřežijí (nebo se třeba nerozmnoží, protože nenajdou v tu svoji dobu vhodného partnera).

U lidí tohle funguje jinak. Kdo se nepřizpůsobí, tomu se přizpůsobí okolí.
Já jsem extrém, takže fakt nevyžaduju, aby se cokoliv přizpůsobovalo zrovna mému biorytmu. Ale jestliže teď je běžná norma 6 - 22, a evidentně všude kolem nás, nevidím důvod, aby protředí vynucovalo fungování od 4 - 5 (aby se stihlo pracovat od šesti nebo sedmi, podle vzdálenosti). A když by se začátek pracovní doby posunul na tu osmou (dvě hodiny po vstanutí mi přijde jako optimální, první dvě hodiny po vstanutí jsou prý nejrizikovější co do možnosti úrazů atd.), mohla by škola klidně začínat v devět (beru to tak, že pracovní doba je 8,5 hodiny, výuka běžně 6, na SŠ pak 7 - 8 hodin). V pět odpoledne by tak nebyl konec dne (kdy nic nefunguje, nejsou otevřené obchody, nejezdí doprava apod.), ale aktivita lidí by odpovídala dnešní druhé, třetí hodině. Do osmi večer (díky umělému světlu není problém) by vše jelo tak, jako teď fungují lidé do těch pěti, šesti....No a dvě hodiny večer před ulehnutím klidový režim doma....

Prostě mi přijde, že zatímco birytmus se za těch zhruba sto let (4 - 5 generací) posunul, prostředí (podmínky uměle vytvořené před těmi zhruba dvěmi sty lety podle tehdejšího biorytmu jediného člověka, který měl ale tu moc o tom rozhodovat) zůstává stále stejné....

Jako kdyby tak fungoval život i jinde, hledám příčiny jinde, ale od šesti se opravdu pracuje snad jen u nás a možná v Rakousku, i když o tom dost pochybuju .