Re: Umí vaši blízcí přijímat dárky? A vy?

Kudlo, nevím, jestli to s tím "dárkem až pod stromeček" nechápeš špatně. Setkala jsem se tímhle zvykem u několika kamarádů (všeobecně mají kořeny někde ze Šumavy, takže třeba to pochází odtamtud)- prostě vánoční dárek nesmí být rozbalen dříve než pod stromečkem, je to nějaký zvyk, pověra či co. Přitom se na jeho obsah třesou, ale prostě neotevřou ho A poctivě schovají na 24. po východu první hvězdy - a pak mi dodatečně poděkují

Jinak k tématu jako takovému - ano, zamrzí mě, když obdarovaný dárek neocení, protože věnuju vymýšlení dárků opravdu hodně úsilí, vždycky si představím toho člověka, co třeba dělá, jaké má záliby, nebo třeba u žen si zkusím v duchu představit tu ženu a najednou "duševně vidím", že má ukrutně olezlou kabelku, tak jí pak třeba pořídím kabelku a tak. Takže jo, zamrzí mě, když obdarovaný tohle neocení. ALe zas je fakt, že se mi to stává naprosto minimálně, spíše u lidí, které moc neznám. Blízké dokážu myslím dárkem potěšit takřka vždy.
Často je totiž chyba na straně dárce - dává to, co má rád on, namísto toho, aby dával to, co má rád ten obdarovávaný. A že to často není snadné odlišit

Mimochodem, v téhle souvisloati mám zrovna dilema s dárkem pro tchýni - chceme jí mimo jiné koupit knížku. A já vím, že ona by ocenila nějakoý takový ten "šarlatánskoesoterickoinstatněčarodějný" brak. Jenže mám osobní problém s tím něco takového koupit a podpořit tím jakéhosi darebaka, který se na tom živí a zároveň tchýni ještě víc blbnout hlavu.
Ale kdybych jí koupila knihu podle vlastního uvážení a vkusu, tak zas jí budu násilím cpát vlastní představu o tom, co by se jí mělo líbit, a ona pak pochopitelně z dárku nadšená nebude. Tak dumám, no, jak z toho ven