Re: Nejsem tak úplně součástí rodiny

Malenko, ano, něco podobného bylo u mé tety - vdala se za nejmladšího synáčka, nejlepšího na světě, do baráku, ve kterém měli jedno patro tchán s tchýní a oni (teta) také jedno patro.
Nepotěším tě, měla bys to řešit a zařídit si s manželem nezávislý život na jeho rodině.
Moje teta byla ze začátku také ta nejlepší pro jejich syna, od tchýně slýchala, že jinou by do baráku nevzala. Tehdy ještě nebyly předmanželské smlouvy, ale barák byl samo psaný na strejdu, rodinná firma(po revoluci) taky a tak nějak všihni jí dávali neustále najevo, že přišla s holým zadkem a nic jí tam nepatří. Když začaly strejdovi nevěry, byla špatná teta, že s ním málo spí. Za zdravotní problémy jejich syna mohla taky ona, protože v těhotenství zjistila, že je jí strýc nevěrný a moc se tím trápila. Ačkoli byli příjmy z firmy dobré, pořád se šetřilo (např. po čůrání se nesplachuje) vodou, jídlem, o všem rozhodovala tchýně. Teta nesměla ani pracovat na zahradě, aby jí to posléze mohlo být vyčteno, jak je líná. Teta se 2x pokusila o sebevraždu (hlavně kvůli nemocnému synovi), při pokusech o rozvod jí všichni vydírali a dokonce ještě nedávno strejda pevně věřil, že na barák ani na podíl z firmy nemá žádné právo a po rozvodu nic nedostane.
Možná, že by se strejda i polepšil, nebýt jeho matky, ale dopadlo to zkrátka takhle.
Je moc dobře, že to nepodceňuješ, přeju ti, abys našla co nejlepší řešení a brzy přesvědčila manžela, že tento jeho přístup nepovede k žádnému dobrému konci.