Re: Nejsem tak úplně součástí rodiny

Tenhle pocit mám tak trochu ze strany své rodiny. Vždycky po mně chtěli nějaké výkony, někam mě tlačili, měla jsem pocit, že nejsem dost dobrá a že ze mně chtějí mít někoho úplně jiného. nakonec mi nejvíc pomohlo, že jsem se odstěhovala od nich dost daleko na to, než aby na mě mohli mít vliv. Takže teď si připadám jako ničemnost sama jen párkrát do roka, když tam jedu. Ale mám to štěstí, že manžel drží při mně, i když se samozřejmě někdy chová tak, že chlapský názor je cennější, někdy něco řeknu a neodsouhlasí to a pak to stejné řekne jeho brácha a to. Ale to není žádný extrém, jen trocha uvažování ve zdejším sexistickém kraji, už se mi to podařilo téměř vymýtit :-DDD
Ty to máš náročnější tím, že jde o lidi, kteří aktuálně tvoří součást tvé nové rodiny....Radu nemám ale držím palce.