Re: Motivujete nějak děti k dobrým školním výsledkům?

Musím upřímně napsat, že jsem si říkala, že mi budou známky vcelku jedno, tedy pokud nebude nosit jen čtyřky a pětky, hlavně když se mu bude ve škole líbit a nebude nikým šikanován.

Starší syn je ale nadprůměrně chytrý, učit se zatím doma nijak nemusí - chodí teprve do druhé třídy, má samé jedničky. Zatím říká, že některé předměty ho baví, ale někdy je to nuda. Syn je hodně ctižádostivý, vidí, že vyniká, že ostatní děti ve třídě zdaleka jeho vědomosti nemají. Už v jeho třech letech si všimli příbuzní, že je chytrý, ve škole třídní ho chválí, jak je opravdu bystrý, takže na něj mají všichni trochu větší nároky. Mám strach, že když synovi později nějaký předmět nepůjde, tak na školu úplně zanevře. Zatím mu stále opakuji, že kdyby donesl z něčeho dvojku nebo trojku, tak to vůbec nevadí, tak snad si na to při nějaké špatné známce vzpomene.

Mladší syn je ještě malý, ale už teď jde vidět, že to bude lenoch. Pokud ho nebude hnát dopředu ctižádost staršího bráchu dohnat, tak ho nějak budeme muset trochu motivovat, ale jak to netuším. Jediné co vím, že ho nebudu extrémně školou strašit a nutit. Na mě byla uplatňována metoda musíš, musíš, a já se spíše ještě více zatvrdila, že na školu kašlu.