Má mě manžel vůbec rád?

Jsme s manželem už sedm let, máme dvě malé předškolní děti, já jsem na rodičovské. Poslední dobou se u nás pořád opakují docela fajn dny s nějak horšími, co se týká mého vztahu s manželem...Už z toho začínám být unavená a smutná a nevím jak se dále zachovat, jak tuto situaci vyřešit...Vždy jde o to, že jsme zaběhlí například v nějakém rituálu třeba ukládání dětí, já vykoupu on oblékne a přečte pohádku. Většinou není problém a oběma nám toto rozdělení vyhovuje. Pak ale najednou, a dost často když jsem třeba po brigádě dost náročné, nebo když jsem nemocná najdnou řekne. Dnes ti nepomůžu a nechá mě dělat vše samotnou a třeba si jen tak leží...Ptám se proč a on, protože se mi nechce a nemusím tě poslouchat. Svoboda je pro mě víc než ty a děti. Žena dělá víc než muž, na to jsou výzkumy a já jsem prostě dominantní a kdybych nebyl, vadilo by ti to(to si vůbec nemyslím, naopak jsem s ním kvůli jiným věcem, dominanci na něm nesnáším)Namítnu že je mi to líto a že bychom si mohli dohodnout nějaká pravidla, např. že se budeme o věcech dohadovat a ne, že on řekne tak to bude a já musím poslechnout. On na to řekne."Pomáhám ti dost"(i když podle mého je tam dost rezerv, to mu neřeknu), a to je moje poslední slovo. Pokud se ti to nelíbí najdi si někoho jiného..."Stejně si jednou někoho najdeš, znám tě.."Řeknu mu že ho mám ráda a že si nikoho hledat nechci, navíc v této situaci malé děti a bez peněz, má mě v kleštích...Je mi z toho co říká hrozně...Dnes mě poprvé napadlo, že mě možná nemá rád a je se mnou jen kvůli dětem...je to možné? Co si o tom myslíte? Když se ho na to zeptám popře to...Ale chová se pořád stejně, nic nezmění...jak se zachovat a nenechat se od něj ponižovat? Musím podotknout, že spoustu času je ke mně i pozorný, povídá si se mnou a pomáhá mi, je inteligentní...Ale pak najednou tyhle "hloupé primitivní řeči"...Jako by to nebyl on...Děkuji za vaše názory