Re: Má mě vůbec rád? Co si o tom myslíte?

No vidíš a já bych se první a navážno zeptala, co se děje.

a podobně navážno bych začala vysvětlovat, že pokud mi to nevysvětlí, začínám vnímat situaci pro mne jako nesnesitelnou, do budoucna jako neudržitelnou, takže jsou nějaké možnosti a cesty nebo ne? Existuje nějaký opravdový problém ?

Takhle to u nás probíhalo, vlastně jsem se v tomhle monologu (manžel jen mlčel) dostala až k možnosti odděleného bydlení, ale klidu a pohody pro všechny, začala jsem plánovat kontakt mezi námi s dětmi... to manželovi naprosto vyrazilo dech, kam až jsem to dotáhla.

Ale nechala jsem to dojít - tu nenáladu a ty poznámky, nad kterýma jsem se docela trápila, dost daleko, až jsem prostě "bouchla", ale poměrně klidně, jen to muselo ven a jakékoliv řešení bylo lepší než ta pomalá otrava krve.
Nejsem příznivcem zlomových řešení, ale rozhodně mi vadí, když nevím, co se děje a s čím bojuju.

Manžel tedy prozřel, on netušil, že to zase já vnímám až tak zle. A podotýkám, že jsme oba komunikativní a i po mnoha letech spolu hovoříme nejen o tom, co je třeba vyprat, uklidit, nakoupit a o dětech.