Re: Co dělat, když dítě nechce k otci?

Mám 4,5 letého syna a od 1,5 roku jsme spolu sami. K otci jezdí jednou za 14 dní na víkend, v zimě na týden a v létě na 3 týdny. Ale až poslední rok. Do té doby to bylo na kratší úseky a méně často. Jsou dny, kdy tam chce a dny, kdy je už od rána "nervozní", že pro něj táta přijede a jemu se nechce. Pak tam je už ale v pohodě. Má tam babičku a dědu v domě (ex s nimi žije), takže tam má zábavu a je to fajn. Za celou dobu se stalo jen 2x, že tam neodej (brečel, že nechce, tak jsem ho nenutila) a jednou ho ex přivezl o den dřív, že prý u nich po mě brečel. V létě, když tam byl vloni déle v kuse, tak jsem za ním v půlce přijela a když jsem odjížděla, tak plakal, že už chce domů. Nakonec jsme ho uklidnili a ještě týden tam zůstal. Je to pro ty prcky těžké a rozhodně bych je nenutila. Oni můžou mít svoje důvody, proč najednou nechtějí. U nás to bylo v létě proto, že ho tatínek nechával před obchodem samotného v autě a syn se tam bál. To z něj vylezlo časem. Tak k tátovi nějakou dobu nešel, já jsem s ním a jeho matkou o tom promluvila a slíbila mu, že táta už to neudělá a že se nemusí bát. Jezdil tam nějaký čas s nedůvěrou, ale teď už je to zase dobré. Když dítě vyloženě nechce, tak to chce se pídit po tom, co je příčinou, oni to dají najevo třeba nějak skrytě. Syn mi třeba neřekl, že ho otec nechával samotného v autě, ale když jsme jeli autem spolu a já zastavila před obchodem, tak se mě jeden den zeptal, jestli půjde taky. Nevěnovala jsem tomu pozornost, řekla, že jasně, odepla ho a šli jsme. Příště se zeptal znovu, tak už jsem zpozorněla a zeptala se ho, proč by nešel, že bych ho v autě samotného přece nenechala. A tak z něj postupně vypadlo, že táta ho v autě nechával a on tam byl smutnej a bál se....
Takže to chce zjistit, zda se tam někde něco neděje nebo dítě něco neprožívá negativně a pokud ne, tak se to zase upraví. Děti jsou náladové a jejich názory v tomto věku často mění.