Re: Ženskou jeho života nejsem já.

Markéto, s tím nesouhlasím. Myslím, že jako slušný člověk, když už si začnu dělat plány typu za pět let rozvod, bych měla ještě taky dát vztahu šanci - ve smyslu - sdělit druhému, že moje nespokojenost je velmi hluboká a zásadní, a zkusit s tím na základě oboustranné informovanosti něco dělat, třeba v rámci párové terapie.
Takhle mi to přijde trochu zvláštní, být rozhodnutá, nechat si to pro sebe a podle tvých slov, až to bude "aktuální", postavit partnera před hotovou věc. Hlavně že se chudák nemusel zatěžovat starostmi ty roky předtím (kdy to ještě mohlo být vratné).