Re: Devastující řeči žen

Kudlo, přiznám se, že já tohle znám až z internetu a z dospělosti, jak psala i Markéta. Mě masíroval spíš opak (muži jsou méněcenné bytosti:), takže jsem k nim tak apriori bohužel přistupovala a musela si to celé poopravit, protože jsem většinou narážela na ty, kteří můj názor poopravovali směrem k tomu, že jsou stejně hodnotní jako my ženy
Ale naši se doma k sobě chovali dobře a já vždy víc poslouchala ty, co se jim dařilo, než ty, co si stěžují, že se nedaří.

Můj otec byl tolerantní, komunikativní, prorodinný typ, který vařil, staral se o co je třeba, mámu miloval, šperky ji zahrnoval, a přitom si držel tvář muže (někdy ne a to mě štvalo přiznám).

Mám děti obou pohlaví a doma vidí slušné chování, schopnost komunikace, hádky i smíření, schopnost učit se z chyb, ani muž ani žena nejsou nad tím druhým, oba dělají, co je potřeba, neshazují se a projevují si náklonnost. Je to pro mě důležité, jak pro syny, tak dceru, aby z nich nebyly uzurpátoři ani podpantofláci, a z dcery to samé.
Svého muže nepomlouvám, ani jinde, ani před dětmi, což neznamená, že je vždy vše ok, ale to je mezi námi