Re: "Hodný chlapec by mě nudil"

Monty,

není přece nutné se vžívat do všech pocitů a stoprocentně tomu dítěti rozumět.

V podstatě je to o tom, že ho nikdy neodmítneš a nezatratíš jako člověka, i když se budeš třeba ostře vymezovat proti některému jeho jednání. A to, že akceptuješ jeho pocity (třeba že má vztek), neznamená, že nemůžeš odmítnout projev toho pocitu (třeba aby Tě ve vzteku bouchnul).

Když se dospělý chová pro Tebe nepřijatelně, tak jedna z možností, jak na to zareagovat, je se na něj vykašlat, odejít od něho, přerušit kontakt a zapomenout. Dítěti tohle prostě neuděláš, to přijetí spočívá i v tom, říci si "tvé chování je pro mě nepochopitelné, nerozumím ti, některé jeho projevy jsou pro mě nepřijatelné a nehodlám je tolerovat, ale moje láska k tobě je úplně jiná kategorie." V podstatě máma (většinou) bude milovat své dítě, i kdyby to byl vrah, což ovšem neznamená, že nebude souhlasit s tím, aby byl za to potrestán.