Re: Stydím se za výchovu své dcery :(

Bathory, nechám naprosto stranou otázky zdvořilosti a nadšení z věcí, které nechci, a zastavím se u něčeho jiného.
Jako že - holčička zahrnutá nečekanými dárky k narozeninám ohrne nos a sdělí, že nic takovýho stejně nechtěla; holčička, která mluví o tom, že nechce do mateřské školky, ohrne nos, když tam nemusí, a sdělí, že tam stejně chtěla.
Mně to celé přijde o tom, že si ráda užívá, jakou má nad svým okolím moc. Trochu postoj takový princezničky - sedněte si ze mě na zadek.
Možná spíš než drtit ji zásady slušného chování a takových věcí, bych se celkově snažila upravit její pozici tak, aby neměla navrch nad lidmi, kteří kolem ní skáčou (snaží se jí dělat radost - a ona pak může s maximálním uspokojením dotyčného "dárce" rozmáznout jak mouchu jednou větou). Nečetla jsem úplně všechno, tak nevím, jestli je jedináček nebo má sourozence, jestli má doma povinnosti, jestli se věci hodně řídí podle ní, nebo se považuje za automatické, že se přizpůsobí ostatním, ale tudy někudy přemýšlím nad těmi dvěma situacemi...