Re: Stalo se vám, že známá z doby mateřské se pak už nechtěla dál kamarádit?

Lassie, já nejsem naléhavá, já to tady rozebírám tak jako se tady v diskusích rozebírá všechno, ty snad dovozuješ, že jsem jí bombardovala esemeskami a voláním?

ale asi bych měla s rozebíráním přestat

No nic, Lassie, my jsme prostě každá jinde, někdo má ty škatulky a druhého bere v podstatě tak, že pokud nezačne vysílat sám signály, že chce něco jinak, tak ho ten první v podstatě "obtěžuje"

no, já bych zase upřímně, bez jakékoliv invektivy vůči tobě, zase nechtěla člověka, ze kterého bych měla podobný pocit, ani za "známou"

to říkám neutrálně, já se obecně nechci pravidelně stýkat s někým, z koho mám pocit, že "na tenhle účel jsem mu dobrá"

Neber si to osobně, v životě jsem se nikomu nevtírala, to bych ostatně ve vztahu k té známé zareagovala jinak a držela to pohromadě jak to jde. Ale nemám ráda styk s lidmi, pro které jsem očividně jen provizórium a ucpávka času. Jak to zjistím, jdu od toho, na to je život krátký a čas drahý, můžu ho věnovat někomu, kdo o to bude stát. Život mě naučil, že styk s podobnými lidmi člověku snižuje sebeúctu. A pokud se s někým nezdravím jen v šatně školky, ale trávím s ním třeba 2x týdně čas, ten člověk už pro mě není jen známý, abych se k němu chovala "cize". Ostatně já mám i zábrany třeba známému, co ho vidím jen občas, pořádat nějaké sbližovací malévry, tam to beru, že nemusí mít zájem. U člověka, se kterým se stýkám často, to beru, že by o mě zájem mít měl, při zásadním odporu vůči mé osobnosti by se se mnou asi stýkat neměl. A pokud zjistím že zájem nemá, tak se od toho taky radši distancuju a včas.