Re: Libala jsem se. Je na tom nekdo podobne?

V žádném případě bych to manželovi neříkala. Sice vesnické tamtamy fungují, ale o těchhle věcech se manžel dozvídá až poslední.

Takže bych to teď nechala být, jedině že by přišel on a sám o tom začal mluvit, tak bych řekla, že jsem byla opilá a nic si nepamatuju.

Myslím, že bys potřebovala nějakou práci nebo jinou náplň mimo domov. Když bys občas vypadla a přišla na jiné myšlenky, budeš se domů těšit - na manžela, na děti i na domov.

Znám to sama - dokud jsem byla doma a něco se stalo, celej den jsem se v tom patlala a když manžel přišel, byla jsem rozjetá. Když chodím do práce, v zaměstnání se od toho odpoutám, musím myslet na jiné věci. KDyž přijdu domů, jsem zklidněná a schopná přemýšlet v klidu, jestli ta věc stojí za řešení nebo jestli je to ptákovina, kterou můžu pustit z hlavy. Navíc se v práci stýkám s jinými lidmi a nemám potřebu hledat "obdiv a pochopení" uměle jinde.