Re: Libala jsem se. Je na tom nekdo podobne?

Alraune, mas pravdu, opila jsem se, stalo se, zivot jde dal. Jen ta predstava toho pohledu me matky, bratra pripadne manzela me desi. Jasne, sebelitost. Ale nechtela jsem tuhle pandorinu skrinku nikdy otevrit. Ale tak clovek mini, osud meni. A kdyby to nebylo tak blbe na oci vsem, neresila bych to toli. Koneckoncu, "ulovek" to byl dobry a zas tolik se nestalo, jak rikas. Ale obavam se, ze muj manzel by az tak pohodovy nazor nemel a me zalezi a tom co si o me mysli. Zatim ale ziju v domneni, ze se to k nemu nedstane. To ti rodice jsou pravdepodobnejsi a bratr jeste vic. Ale ten to asi prezije, neni svatej.