Re: Uvolnění z tělocviku

Také bych se bránil uvolňovat dítě pro nic. Ale zase si pamatuju dost kantorů na TV, kteří byli dost nepříjemní. Já byl dosti obézní dítě a navíc velmi nešikovné (kdysi mne dokonce ve druhé třídě pro to vyhodili ze "sokola" - tedy TJ Sokol... tehdy). A většinou jsem bojoval mezi 2-3, aby mi TV nezkazil vyznamenání. Takže opět zdůrazňuju potřebu hluboké komunikace (čemuž ovšem musí předcházet také výchova k férovému jednání). Zjistit proč to je? Říct, že spolužačkám může být něco vážného, za co se stydí a nechtějí o tom mluvit, nebo jim to ani rodiče nevysvětlili a proto nesmí cvičit atd...

Z druhé strany, mi válčíme s problémem trochu opačným: Děti (2.st.) nejsou uvolněné z TV, ale zvlášť na podzim se pohybují stále na hraně nemoci. V podstatě celý podzim smrkají, mají takové "pokusy" o zánět středního ucha (nebo aspoň eustachovky), bolesti v krku, ... V horších fázích to vypadá tak, že 1x za 14 dní jsou aspoň den doma, kdy se snažíme zhoršení zvládnout přes prodloužený víkend. A samozřejmě po celou dobu je uvolňujeme z TV na konkrétní hodinu - "nachlazen", "po nemoci...", případně další varianty jako "po chirurgickém výkonu na ruce", občas nějaký úraz apod. Když zajdeme k doktorce (což je většinou zbytečné, navíc ji máme po stěhování hodinu MHD), tak realitu choroby potvrdí.

Bohužel děcka trochu potvrzují úsloví kamaráda doktora, že není zdravý člověk, jen špatně diagnostikovaný pacient. A že každé páté vyšetření je špatně provedeno, nebo vyhodnoceno.

A trochu se bojíme, aby jednou na ně tělocvikář neskočil, že nemají 70% docházky (na podzim spíš 30%). Jednáte proaktivně s učiteli? Nebo počkáte, až si sami požádají o papír od pediatričky? Měli jste někde problém nemoci vs. tělocvikáři (třeba že nutil dělat vaše dítě něco, co bylo nevhodné s ohledem na nemoc o níž měl vědět - byla v papírech)?